Tipy na výlet

Národní park a CHKO Šumava nabízí široké možnosti sportovního vyžití pro celou rodinu – v zimě si Šumavu užijí zejména milovníci zimních sportů, v létě překvapí velkým množstvím turistických a cykloturistických stezek. Nechte se inspirovat nádhernou přírodou a svěžím vzduchem k příjemně strávené dovolené uprostřed pohádkových šumavských lesů, oslnivých ledovcových jezer a skotačivých potůčků a zvolte dovolenou s ubytováním na Šumavě.

BOUBÍNSKÝ PRALES - Národní přírodní rezervace (od roku 1992) prvořadého významu s několika značenými turistickými trasami. U vstupu do rezervace stojí za pozornost Boubínské jezírko, umělá vodní nádrž pro umožnění plavby dřeva z boubínských lesů do sklárny v Lenoře.

ČERNÝ KŘÍŽ - (745 m), půvabné zákoutí na pravém břehu Studené Vltavy. Prostý, dřevěný a pochopitelně černočerný kříž znovu vztyčený v roce 1997 přičiněním Stifterova pošumavského železničního spolku z Volar je oblíbeným cílem mnoha turistů.

DOBRÁ - (765 m), rozsáhlý soubor šumavských stavení. V roce 1995 byla vyhlášena vesnickou památkovou rezervací.

JELENÍ VRCHY - (865 m), původně dřevařská osada u Schwarzenberského kanálu. K vidění jsou zde zachované části technické památky Schwarzenberského plavebního kanálu.

KUNŽVART - zřícenina hradu Kunžvart stojí na ostrohu ve východním výběžku hory Strážný severozápadně od městečka Strážný na Prachaticku v Jihočeském kraji. Hrad nikdy nesloužil jako stálé panské sídlo, ale plnil výhradně strážní funkci, tomu odpovídala i jeho skromná podoba. Hlavní a jedinou budovou byla mohutná hranolová obytná věž s jedním zaobleným nárožím. Zachovala se zřícenina této stavby vysoká asi 15 metrů. Hradní zřícenina je volně přístupná.

LENORA - (765 m), obec a turistické středisko, kdysi osada při sklářské huti. Lze zde navštívit malé muzeum skla se stálou výstavou. Prohlédnout si zámeček, bývalé sídlo majitelů skláren přestavěné na hotel, domy volařského typu, cenný soubor lidové architektury nebo obecní pec na chleba z první poloviny 19. století. V letní sezóně zde lenorští pořádají každou poslední sobotu v měsíci veřejné pečení chleba, koláčů, housek a lenorských placek.

MRTVÝ LUH - (739 m), údolí rašeliniště s charakteristickou vegetací a entomofaunou nad soutokem Teplé a Studené Vltavy. Dříve samostatná státní přírodní rezervace vyhlášená v roce 1948 na rozloze 283,21 ha byla v roce 1989 zahrnuta do 1. zóny NP Šumava jako součást rozsáhlejšího celku Vltavský luh.

MEDVĚDÍ STEZKA - (740 - 1049 m), je významná turistická značená trasa na Šumavě. Je dlouhá 14 km a jejími krajními body jsou Ovesná a Černý Kříž. Má žluté značení a číslo 6375. Byla vyznačena v roce 1967 jako nejstarší naučná stezka v jižních Čechách a druhá nejstarší v Česku. K největším zajímavostem stezky patří Medvědí kámen (Bärenstein), tunel Schwarzenberského plavebního kanálu, Jelení jezírko a četné skalní útvary z pleknštejnské žuly (Perníkový vrch, Dračí tlama, Skalní hrad, Perníková skála, Soutěska lapků, Skalní vyhlídka, Lovecká jeskyně, Hřib, Viklan, Mechová pyramida, Kamenná kráska, Obří kostky, Medvědí vyhlídka).

NOVÁ PEC - (730 m), původně dřevařská osada, zmiňovaná již roku 1686. Dnes známá jako středisko zimní a letní rekreace a výchozí místo pro výlet k Plešnému jezeru.

NOVÉ ÚDOLÍ - (830 m), osada založena knížetem Schwarzenberkem po roce 1800 pro strážce hranic. Hraniční přechod pro pěší , cyklisty a malé motocykly.

OBECNÍ PEC NA CHLEBA, Lenora
Zděná obecní pec na chleba z 1. poloviny 19. století, která se užívala ještě několik let po 2. světové válce. V roce 1998 byla opravena a znovu zprovozněna. V letní sezóně zde lenorští pořádají každou poslední sobotu v měsíci veřejné pečení chleba, koláčů, housek a lenorských placek.

PLECHÝ - (1378 m), nejvyšší vrchol české i rakouské části Šumavy. Je přístupný z několika směrů. Přechází přes něj červeně značená hřebenová stezka z Nového Údolí do Zadní Zvonkové. Na této trase leží další vrcholy vyšší 1300 m - Třístoličník, Trojmezná, Smrčina. Další možností je výstup z Nové Pece po zelené značce k Plešnému jezeru a odtud žlutě značenou tzv. „zážitkovou trasou“ (vede mezi stojícími odumřelými stromy se vstupem na vlastní nebezpečí) kolem Stifterova pomníku až na vrchol. Výstup na Plechý lze uskutečnit také z rakouské strany.

SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL - významná technická památka ČR, vodní kanál na Šumavě spojující jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouskou řeku Große Mühl, přítok Dunaje. Propojuje tedy úmoří Severního a Černého moře. V blízkosti osady Jelení vede tunelem dlouhým asi 400 m. Délka kanálu je 44 km. Plavební kanál umožňoval dopravu dřeva z těžko přístupných šumavských lesů k Dunaji, později i k Vltavě a železnici.

SOUMARSKÝ MOST - (752 m), původně brod a historický dřevěný most přes Teplou Vltavu, dnes nahrazený betonovou konstrukcí. Známé výchozí místo pro vodáckou turistiku a rekreační místo.

STOŽECKÁ KAPLE - (950 m), dřevěná poutní kaple vznikla v roce 1791 pod zaniklým hradem. Kvůli léčivým účinkům místního pramene a zázračnému obrazu Panny Marie byla vyhledávána poutníky z Čech i nedalekých Bavor. Po 2. světové válce kaple chátrala a byla téměř zničena. V roce 1985 byla postavena její přesná kopie v německém Philippsreutu a poté v letech 1987 - 1988 byla Stožecká kaple obnovena zásluhou pana Jana Kocourka z Prachatic. Slavnostní otevření bylo 9. listopadu 1988 a znovuvysvěcena byla 25. srpna 1990 kardinálem Miloslavem Vlkem. Hlavní pouť se koná vždy první neděli po 14. srpnu.

STOŽECKÁ SKÁLA (1. zóna národního parku) - na jižním svahu Stožecké skály se nachází chráněná oblast s původním porostem klenové jedlobučiny, oblast je podobná Boubínskému pralesu, je zde nádherný výhled do okolí.

STEZKA KORUNAMI STROMŮ - Neuvěřitelný výhled na Šumavu, didaktické interaktivní zastávky, adrenalinové sekce pro děti a nejdelší suchý tobogán v České republice nabídne největší novinka letošního léta na Lipně, ale i celorepublikový unikát – Stezka korunami stromů Lipno.

TŘÍSTOLIČNÍK - Vrcholek Třístoličníku (1.311 m) vystupuje z pohraničního hřebene Šumavy západně od Trojmezné asi 10 km západně od Nové Pece. Vede přes něj státní hranice mezi Českou Republikou a Spolkovou Republikou Německo. Na vrcholku je na zajímavé skalní vyvýšenině vybudováno vyhlídkové místo s velmi pěknými výhledy zejména do Německa. Dobře jsou odtud vidět Alpy. Vrch dostal název podle toho, že kamenné bloky, které jsou seskupeny v trojici u vrcholku, vymodelovalo zvětrávání do podoby skalních věžiček s miskovitými prohlubněmi, jimiž připomínají trůny.